Sazka a desne utrpeni > Metal Barbie Prolog anen prvni kapca

18. března 2009 v 22:12 | Mu~he.he |  Metal barbie
"Susanne"
"No?"znudene jsem se otocila za Oktanem, kterej skoro nepopadal dech jak se ke me ritil.
"Kondicka nejak zmizla co?" podotkla jsem pobavene.
"No, jasne, hele a ty fakt musis odejit?"
"No jasne, ze nemusim, proto odchazim tak otravene."
"Hm... a kam des?"
"Do Krasnohulek."
"Coze? Ty, a do KRASNOHULEK? Nerikam, ze hulku nemas hezkou, ale prece jenom si myslim, ze to je vo trochu necem jinym ne?"
"Se vsad..."
"Takze... mam uzavrit sazky kdy te vyrazi? Nebo kdy zdrhnes sama?" navrhl.
"Beru tu prvni možnost!"
"Fajn, dame sazku? Je my dva? A tentokrat to nemyslim jako srandu!" vyzivave se mi podival do oci.
"Beru!" v ocich mi bojovne zaplalo. Teda ja to nevidela, jestli vam de vo to, ale par lidi mi rikalo, ze bych mohla ocima palit.
"Fajn, takze te vyhodi do mesice!"
"Mesic? Neni to prece jen trochu malo? DVA!"
"Dobra, ale za dva mesice te musi vyhodit zarucene!"
"Nemej peci ja to zvladnu Oktane."
"Slecno!" ozvalo se s auta pred skolou.
"No slysis to, zas po me nekdo touzi, takze uz budu muset jit. Cau" rekla sem a otocila se na svem deseticentimetrovem podpatku svych luxusnich cernych sandalek s vysokym snerovanim.
"Pockej, napises mi?"
"Jo a cim? Tatka dela se sovou dycky sileny cavyky! Pamatujes tu minule? sem tatu prosila mesic a koupil mi takoveho chcipacka, kerej stejnak za 5 dnu umrel."
"No, takys ji nemusela skrtit." podotkl Oktan.
"Jo, a co sem mela podle tebe delat, kdyz nechtela predat poslat dopis, cop sem ji dala?"
"No nevim... ale..."
"SLECNO!"
"No, tak ja du cau!" rekla jsem a objala ho. pak uz jsem pospichala k nasi domaci limuzine, vedle ktere stal netrpelive preslapujici ridic.
"Posilej to jestrabem!" slysela jsem, jak vola Oktan. Otocila jsem se na neho a zamrkala na dukaz souhlasu a jako pripomenuti ty sazky. To je takovi nase poznavaci znameni.
Rychle jsem nasedla a nase cesta uz se ubirala pres pulku Norska az k pobrezi, kde sem mela cekat dve hodiny na lod.

Po dvou hodinach ukrutne nudy v aute...

Ridic, mi pomohl vystoupit a pak jel zpatky za rodicema do Finska. Aspon sem hadala. Mozna, ze jim jel jeste neco vyzvednout.
Tak sem teda vystoupila a v pohode cekala na lod.

Po dvou hodinach jeste ukrutnejsi nudu nes predtim

No konecne
"Susanne"
"No?"znudene jsem se otocila za Oktanem, kterej skoro nepopadal dech jak se ke me ritil.
"Kondicka nejak zmizla co?" podotkla jsem pobavene.
"No, jasne, hele a ty fakt musis odejit?"
"No jasne, ze nemusim, proto odchazim tak otravene."
"Hm... a kam des?"
"Do Krasnohulek."
"Coze? Ty, a do KRASNOHULEK? Nerikam, ze hulku nemas hezkou, ale prece jenom si myslim, ze to je vo trochu necem jinym ne?"
"Se vsad..."
"Takze... mam uzavrit sazky kdy te vyrazi? Nebo kdy zdrhnes sama?" navrhl.
"Beru tu prvni možnost!"
"Fajn, dame sazku? Je my dva? A tentokrat to nemyslim jako srandu!" vyzivave se mi podival do oci.
"Beru!" v ocich mi bojovne zaplalo. Teda ja to nevidela, jestli vam de vo to, ale par lidi mi rikalo, ze bych mohla ocima palit.
"Fajn, takze te vyhodi do mesice!"
"Mesic? Neni to prece jen trochu malo? DVA!"
"Dobra, ale za dva mesice te musi vyhodit zarucene!"
"Nemej peci ja to zvladnu Oktane."
"Slecno!" ozvalo se s auta pred skolou.
"No slysis to, zas po me nekdo touzi, takze uz budu muset jit. Cau" rekla sem a otocila se na svem deseticentimetrovem podpatku svych luxusnich cernych sandalek s vysokym snerovanim.
"Pockej, napises mi?"
"Jo a cim? Tatka dela se sovou dycky sileny cavyky! Pamatujes tu minule? sem tatu prosila mesic a koupil mi takoveho chcipacka, kerej stejnak za 5 dnu umrel."
"No, takys ji nemusela skrtit." podotkl Oktan.
"Jo, a co sem mela podle tebe delat, kdyz nechtela predat poslat dopis, cop sem ji dala?"
"No nevim... ale..."
"SLECNO!"
"No, tak ja du cau!" rekla jsem a objala ho. pak uz jsem pospichala k nasi domaci limuzine, vedle ktere stal netrpelive preslapujici ridic.
"Posilej to jestrabem!" slysela jsem, jak vola Oktan. Otocila jsem se na neho a zamrkala na dukaz souhlasu a jako pripomenuti ty sazky. To je takovi nase poznavaci znameni.
Rychle jsem nasedla a nase cesta uz se ubirala pres pulku Norska az k pobrezi, kde sem mela cekat dve hodiny na lod.

Po dvou hodinach ukrutne nudy v aute...

Ridic, mi pomohl vystoupit a pak jel zpatky za rodicema do Finska.
A tak jsem vystoupila a pohode cekala az prijede lod.

Po dvou hodinach jeste ukrutnejsi nudy...

No konecne, sem si myslela, ze ta pitoma lod uz nikdy nedorazi. Jesteze nejsem clovek, co se snadno nastve. Na to jsem kopla do zabradli.

Po dvou hodinach jizdy lodi...


Zacnu nestaset cislo dve. Sakra, co si to vo sobe ta lod jako mysli? Ze se bude plouzit rychlosti 20 hm za hodinu? O... pardon, vlastne 5!
No nic... takze sem vystoupila a zacala hledat nejakej dopravni prostredek, kerej me doveze na misto urceni. Nekde sem slysela, ze prej do Krasnohulek jedou kocary. Hm...

Po dvou hodinach zoufaleho hledani...


Do prdele, tady uz prestava vsechno! Po dvou hodinach, kdy sem konecne nasla ty kocary za pomoci hodnejch kouzelniku sem se dozvedela, ze odjeli pred dvema hodinami!!!!!! Doprdele, jestli ja se dostanu k nekomu, kdo mi bude pripominat cislo dve, osobne ho zabiju!!!!!

Po dvou minutach shaneni neceho, co by me ta dovedlo...


Tak... nejdriv sem strasne premyslela, ale pak sem si vzpomela na zachranej autobus. A tak sem svihla hulkou a on proste prifaral.
A tak sem ted tady a doufam, ze nepojedu dalsi dve hodiny.

Po dvaceti minutach v Krasnohulkach...

A sem konecne tady. Po super blaznivych dvaceti minutach jizdy jsem se konecne dostala tady. A ted se prede mnou cni hradby toho snobskyho bilyho zamku s tmave modryma strechama a uvazuju, jestli to stalo za tu nudu a utrpeni.
No, ale koneckoncu kdyz jsem kuli tomu prezila ty dvojky, tak uz tu budu. A koneckoncu za dva mesice me prece vylouci, tak se nema cenu stresovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivísek Ivísek | Web | 19. března 2009 v 7:57 | Reagovat

:D:D Nemá cenu stresovat:D

To musela bejt cesta..:D Z osobních zkušeností?:D

Ale hele, tak Pražskej hrad se přičaruje, nebo se stanu architektem, a bude to:D

Obama?:D Čéčé, to je můj slouha:D Když má Majstr, ehm, Mistr toho..hmm..na Ministerstvu kouzel, proč bych nemohla mít v bílým domě Obamu? Třebaž trochu zapáchá..ale to bude tou tvrdou prací na zahradě:D:D

Topolánek? No tě pic:D

noo..uvidim jestli udělám:D V nehorším případě na to budu myslet..:D Jestli teda nezapomenu:D

2 Mr-KiwíčQo |ŁoŁ| Mr-KiwíčQo |ŁoŁ| | Web | 19. března 2009 v 18:12 | Reagovat

ahojky hele na mém blogu ses přihlásila do VGS... A ještě jsi mi neposlala blend. Jestli mi ho pošleš do 19:30, jsem schopna tě tam ještě připsat pa

3 Sasanka Sasanka | Web | 19. března 2009 v 19:07 | Reagovat

Tak to byl masakr x)

A to bych nebyla já, kdybych zase něco nevyšťourala x) Něco na vytýkání, abych byla konkrétní x) Máš to napsaný skvěle, jenom trochu dolaď pravopis (teda... ode mě to sedí x)) A chtělo by to psát háčky a čárky, bez nich je to takový vo hovně x)

Ale to je jediný, co můžu vytknout x) Ber to jako pomoc x) Většinou toho najdu o mnoho víc x)

4 Šílenej Šílenej | E-mail | Web | 23. května 2009 v 20:36 | Reagovat

budu brečet, zrovna ot začlo bejt zajímavý a už je zas konec, to je v pytli... bude prokračování?

5 Bičik Bičik | Web | 2. června 2009 v 11:48 | Reagovat

ten název je dobrej :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama