Second. Episode

16. března 2009 v 16:59 | Mu~he.he |  Frajlové a Frajerky
Tu vam davam jednu moooc krasnou pisnicku, doufam, ze se bude libit, ale asi ji znate


Ráno se oba probudili a cítili se jak po opici. Nebo spíš po gorile?
"Uffff.... to mě ale bolí záda!" stěžoval si Brumbál, zatímco se protahoval. Ptom ale vytřeštil pči na osobu spící vedle sebe.
"ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! To si snad děláš srandu, my sme spali spolu???" vyděsil se Brumba. Adolf spadl leknutím z postele.
"Sakra, co děláš?!" začal otráveně mručet. Ale vytřeštil na něho či hned, jak si uvědomil, co právě Brumba řekl.

A v tu samou chvíli, akorát že o "pár" ulic dál vstávala i jedna chlupatá kočička.
" Uááá, už zase pondělí?! To není ani možný, neuběhne pět minut a už je tu zase pondělí." lamentoval, zatímco se nevrle vyhrabával z postele. John i Oudie byli už vzhůru.
"Garfielde! No konečněš si vstal! Přišel ti dopis... "
"No jo... aby ses nepo *něco*...
"Na!"
"A prej, že kočkám nemůžou chodit dopisy." usmál se samolibě Garfield, když si ho od Johna přebíral. Otevřel ho a četl:


"Vážený pane Garfielde 3! S potěšením vám oznamujeme, že jste byl vybrán jako mazlíček a veřejný maskot Bradavické Školy Čár a Kouzel. Stalo se tak po logickém zvážení, že jste pokrevní nástupce Garfielda 1. a 2., kteří se v této zálibné činnosti velice osvědčili a na Bradavické hradě se staly velice oblíbenými. Váš nástup očekáváme 1. Září. S přáním hezkého dne: Albus Brumbál. Jéminkote! Já a maskot kouzelé školy? Hm... to by nemuselo být špatné... "
Spokojeně podal dopis Johnovi, který si vyžádal svolení na přečtění. A tak četl... a jak četl byl čím dál zamračenější. A jak dopis dočetl a položil ho na stůl, dlouze a zamyšleně se na Garfiedla podíval. A pak... se začal řehtat. Jo, normálně v pohodě si vybuchl smíchy. Garfieldovi, to ale směšné nepřišlo.
"Tak nejdřív se na mě čumí jak debil, a teď se tu řehtá jak pako. No, je tohlencto normání?" a tak se rozhodl neokounět a pustit něco pořádnýho. Skočil na stůl a od stolu se packou natáhl a pustil rádio, odkud se ozvalo: "Jednu bílou orchidej, dals mi nic víc,
kam ta bílá láska, kam žene svůj cíl.

Žít pro tvé srdce je snem mým,
vždyť víš, pro nás dva je láska vším,
můžem se ptát, jak dlouho nás bude hřát.

Tvůj cit je pro mě vším..." Garfield si v panice
přiklopil packy na uši a zdrhal co nejdál, ale bohužel se s hlasitým "Sakra!" zřítil pozpátky ze stolu. Ale naštěstí tato strašná hudba probrala Johna z Chlamacího světa a ¨honem to běžel vypnout. Garfield se chytil okraje stolu a povídá.
"Tak to teda byla pořádná hudba...Pořádně STRAŠNÁ!" ale zase se zřítil. Tentokrát ovšem dopadl na packy a ne na
odřené záda. "Ukaž Gar, já tě ošetřím!" nabízel se John.
"Néééé!" řval Garfield jako pominutý a sažil se zdrhnout, ale John ho chytil, vynesl nahoru a začal ošetřovat. Garfield si dal protestanasky ruce křížem a uraženě tvrdý výraz na svoji hladké oranžové chlupy. Jakmile ho ošetřil, no... ošetřil je hodně nadsazený výraz. Jestlis e takhle dá říkat kočce, která je celá obalená do obvazu budiž...A tak jakmile ho ošetřil, nebo spiš "ošetřil" (dejme mu bod za to, že se snažil xD a aspon to našeho mekkého Garfielda už nebolí xD) a spustil.
"Garfielde... já... četl jsem si ten dopis a... Vážně chceš odejít?" vrhl na něho zoufalý pohled. Protože... protože 1. Září je už dneska a..." a nedokončil větu, protože do místosti vtrhl krbem nějaký člověk. Byl celý zašmouzený a tlustý a obrýlený a... kýchal a kašlal.

"Člověče, co tu děláte? A jak ste se sem dostal?" vyhrkl John.
"Dobrý den pane. Velice se omlouvám, ale měl jsem naspěch a domníval jsem se, že kdybych se sem přemístil, mohl byjste dostat srdeční zástavu z šoku. "
"Tu jsem taky málem dostal!" rozčiloval se dál John, ale když viděl, jak se ten muž tváří (mile), tak se na ného také usmál a řekl.
"Dobrá... a kdo vlastně jste?"
Muž se tajemně usmál (Garfield nechápal proč. Byl přesvědčený, že nic záhádného na něm není. Maximálně tak podivuhodný smrad, který se z něho linul, ale ten spíš přípomínal zápach z měsíc starých ponožek, než nějakou tajemnou kdovíco vůni.) a promluvil. "Jmenuji se Albus Brumbál a jsem ředitel Bradavické školy Čár a Kouzel." Garfield si zase pomyslel. "Tak to seš ty, panáčku...Tos mě teda dost zklamal. No, aspon doufám, že ten smrad je dočasný. Kdybych to totiž měl čuchat v té vaší škole pořád, asi bych UMŘEL!"


"Aháá, jistě, posadte se!" červenal se John, že se k takovému váženému člověku choval tak ... hm.. zuřivě? Jo zuřivě a hned na něho byl o poznání milejší. Garfield si pro sebe zamumlal. "Přetvářko..."

"Ne, děkuji, ale nezdržím se dlouho." na Johnově výrazu se mihlo zklamání. "Přišel jsem si jenom pro tohohle kocourka." "Ech... aha. Tenhle ten kocourek je garfield a já vám ho nedám!" Ted byl Johnův výraz zuřivý a bojovný, ale tentokrát se za to vůbec nestyděl.


"Myslím, že to záleží na Garfielovi." John se na něho zoufale podíval a pak na Garfielda. Ten jeho pohled zachytil a řekl. "Promin, nebudu pryč tak dlouho, jak si myslíš a stejnak tu máš Oudieho ne? Hm... ale ten mi bude fakticky chybět! Obzvlášt to jeho shazování ze všeho možného a kopání do prdele!!" Ušklíbl se Garfield a hupl do Brumbálovi nastavené náruče.

"Vidím, že vaše kočka se rozhodla jasně." poznamenal Brmumbál.
"Garfield!" zavrčel Gar.
"Dobrá, tak tedy..."odkašlal si John. "Kdy garfielda zase uvidím?" optal se nérvozně.
"O prázdninách."
"Cože???Tak pozdě???" lapal John po dechu.
"Klidně o Vánočních!" dodal Brumbál rychle, když viděl Johnovu paniku.
"Ale... lepší by bylo, kdybyste ho tam na Vánoce nechal, nebot někteří žáci, kteří nemohou jet za rodičema se tam cítí velice osaměle.
"Hm..." mnul si John bradu "...a můžu ho jít navštívit?"
"Oh, ano, jistě! Dám vám andresu. Tady!" předal Johnovi lístek a on ho hned zkoumal. "No, tak dobrá, informace máte a ted už musím jít. Nashledanou!" rozloučil se a přešel ke krbu, kde na sebe nasypal prášek a řekl. "Bradavický hrad!" a na poslední chvíli se k nim přihnal Oudie, do krbu, takže zmizel s nimi.
"Herfšot, co to sakra je?!" prskal Garfield, jakmile se ocitli před hradem.
"Tohle, je váš nový domov!" říkal Brumbál oběma mazlíčkům. "Náš? Sakra, jak to myslíš náš?" Brumbál se na Garfielda lichotivě podíval a on poraženecky svěsil hlavu. "A sakra..." pronesl sakrovně, zatímco Oudie si blaženě štěkal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlie Charlie | Web | 16. března 2009 v 18:26 | Reagovat

hoyQy moc díky za hlásnutí

2 ThE-NissQa ThE-NissQa | Web | 17. března 2009 v 8:22 | Reagovat

U mě maš DipliQ za belsQovQu a THX za učast :-)

3 Scene-terka-emo tv Sb Scene-terka-emo tv Sb | E-mail | Web | 17. března 2009 v 13:12 | Reagovat

Obííhám SBénka ..

jak se máš ?

co jináák ?

hmmm ..

Co školáá ?

hezkej blog. !!

echm fakt !!! OMG musíím ppp SB

4 Sasanka Sasanka | Web | 17. března 2009 v 16:33 | Reagovat

JujDa... tak to bude ještě sranda x) Pokračuj takhle pěkně dál, máš to našlápnuté dobře x) Jenom se tě na něco zeptám... Proč je vždycky kus textu černě a další kus fialově? To mi mozek nebere... ale tak to není důkležitý, máš to krásně napsané (asi třikrát jsem vyprskla smíchy nahlas, teď slyším jak mamka s někým volá - doufám, že to není psichiatr... ono sedět u počítače a chechtat se jako šílená, to není zrovna normální)

5 Scene-terka-emo tv Sb Scene-terka-emo tv Sb | E-mail | Web | 17. března 2009 v 20:29 | Reagovat

diplom

6 Scene-terka-emo tv Sb Scene-terka-emo tv Sb | E-mail | Web | 17. března 2009 v 20:56 | Reagovat

OBÍHÁÁM

7 Scene-terka-emo tv Sb Scene-terka-emo tv Sb | E-mail | Web | 17. března 2009 v 21:05 | Reagovat

obíhám SBénka.

jak je.

vo jinak

hmm ?

tak omd musím jít pp

zase za 5 minut bo za 2 jsm e tu :-D

8 Scene-terka-emo tv Sb Scene-terka-emo tv Sb | E-mail | Web | 17. března 2009 v 21:05 | Reagovat

OBÍHÁM sbénka po 3. musím to splnit musímm ..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama