Drzá Elsie a balík průšvihů Kapitola 4

17. června 2009 v 15:51 | Mu~he.he |  Poezie a povídky
Magorie na všecky strany

Žádný debil, my za žádnou cenu nemohl pokazit náladu. Od noci, kdy začalo pršet, mi kapalo do postele a samo, že i na mě. Ach ta radost, jak sem se probudila! Ani vám nebudu vykládat, jak sem byla šíleně šťastná, že mi celou noc kapalo do postele. Dokonce sem byla tak nevýslovně šťastná, že jak sem se probudila, tak sem začala řvát a spadla z postele.
Ale přesto byste dneska nenašli šťastnějšího člověka, než jsem já, protože mě, takové prkotiny vůbec nemůžou rozhodit.
A hlavně zjištění faktu, že nepršelo jen na mě, a že je konečně víkend. Ale… Ještěže jsem se z nikým o mou dobrou náladu nevsázela. Byla bych prohrála na celé čáře.
Sotva sem se vzpamatovala s ječení mých nadutých sester a v pohodě si to mířila přes obývák na zahradu, zastavila mě mamka.

"Ne, já vážně nemůžu. Jo, já vím, že sem ti to slíbila, ale prostě nemůžu! Cože?Že sem skvělá kámoška?Víš co? Jdi s tím někam!"

Css… ono si to dovoluje poučovat. Já vim, že sem Janě slíbila, že s ní půjdu na vánoční trhy, ale… nějak to nevyšlo a ona se hned musí urážet kvůli takové blbosti!
No dobře, taky vím, že je patnáctého prosince a my nemám jediný dárek, takže už se nejspíš trochu děsí, ale stejně. Já si nevymyslela, že pojedem na víkend na chatu. To můj fotr a mamka mi to ráčila sdělit.
A najednou sem se podívala s okna a tam jeden kluk klečel na chodník, jako by tu holku, která stála před ním, chtěl poprosit o ruku, a přednášel jí báseň.

"...jak se to hovno trmácelo, celé unavené, se ke své cele dostalo. Vojáci ho do ní nastrkali a on slyšel, jak vykřikl: "I vy zmrdi šakalí!"

A ta holka začala tleskat a já sem na něj zavolala: "Hezká básnička, to si složil ty?" Zeptala sem se ho vychlamaně a on na mě: "No jasně, cos čekala?!" Zavolal na mě tež vychlamaně.
Šla jsem k němu a řekla: "Můžu si přečíst i tu první část tý básničky? Neslyšela se to celé."
"No jasně, že váháš! Můžeš si to dokonce nechat!" řekl a s těmi slovy, se na mě mile usmál a dal mi složený papírek.
"Díky" stačila jsem jen říct, než mě Lopez zavolala, abych se šla chystat. Škoda… mohli sme si pokecat.
Tak sem si teda naházela pár věcí do batohu a šla a na tom chodníku mě ten kluk chytil za ruku, přiblížil se ke mně na živočišnou vzdálenost a zašeptal: "Ty tu bydlíš?" Bože! To je fakt otázka?! Sakra, co to je za dementa!
"Ne" odpověděla sem ironicky,ale přesto tiše. Pak už mě konečně pustil a mě se jen mírně točila hlava s jeho vůňového smradu. Ale přesto sem v pohodě došla k našemu maxi autu, které mělo 7 míst a registrovala, že si toho zřejmě nikdo nevšiml. Uf.
Stála sem tam tak dobrých pět minut, než sem zjistila, o čem že to tak vášnivě diskutují. Skoro sem litovala, že jsem se tak namáhala v odposlouchání, (I když… hulákali tak hlasitě, že to nejspíš bylo slyšet i k mojí škole.) prostě jsem byla navíc.
"Ale mě to vůbec nevadí, já zůstanu doma a…" můj projev byl utišen několikerým, hlasitým : NE.
"Žádné takové. Pojedeš s Lopez na motorce."
"Na! Tu máš helmu!" Podala mi Lopez a spolu s tatkou mě dostrkali na moje místo vzadu. (Škoda…mohly sme si s kámoškama udělat mejdan.)Ani sem nestihla protestovat a už sme jeli vstříc Slovensko vzdálené tak 50 km. To zas bude….
"Pořádně se drž! Ted to bude sešup!" volala Lopez a já se držela zuby nehty.
Ale… asi to nestačilo. Jakmile jsme vjely do prudké zatáčky, tak sem se jednou rukou pustila a málem spadla. Ještěže jsme hned najely na rovnou cestu, nebo bych nejspíš hodila držku. K tomu začalo sněžit takže skvělý…Samozřejmě, že sme byly nadšené! Ještě že sme o "pouhou" půl hodinku dojely na místo. (Nedokážete si ani představit, jak je půl hodina dlouhá, když vám mrznou ruce a musíte se držet aji zubama. Co potom Lopez, která musela ještě k tomu dávat pozor na jízdu. Asi moje plány, se získáním řídičského průkazu na motorku, kapku pozměním. Nebo budu jezdit jen v létě.) Celý to bylo krásně zasněžené, takže i mě po chvilce opustila špatná nálada a to i přes drkotání zubů.
Moje úleva, že už jsme konečně dorazily, se vypařila, když jsme zjistily, že nemáme klíč…Já sem se teda s půlhodinovým mrznutím na lavičce nesmířila a šla jsem ho hledat sama. Bohužel bezúspěšně.
Zbytek naší rodiny ráčil dorazit o další půl hodinu později. (Oh My GOD!) Ale stejně sem byla štastná, že se konečně můžu zahřát, dát se teplý čaj a zírat do prázdna, jak dlouho se mi jen zachce.
Škoda, že sem se sekla. Celej víkend, sme nakupovali dárky. Tak proč sme potom jeli na chatu? (Dárky se můžou kupovat i doma. A dokonce líp, bo u nás je víc obchodů.) Na tuhle otázku, mi byla dána jasná a stručná odpověd: "Protože tam je krb!"
Logické, že jo.
Stejnak sem koupila dárek jenom pro Ivanu (sestřenice) a Ivetu (dvojče od Ivany) a mojí pravé mamce sem poslala pohled s přáním hezkých vánoc. Musela sem se však hodně ovládat, aby to nevyznělo ironicky. Těžko říct, proč jsem jí ho potom posílala. Možná chci, aby na nás, její děti, přece jenom nezapomněla.
Taky sem si stihla spočítat, komu všemu kupuju dárek. Ale on je to dlouhej seznam.
1. Tatkovi - vůbec nevím, co mu má koupit, jelikož nic nechce!
2. Lopez - té koupim nějaké hoperské gatě a triko.
3. Carmel - ač se to nezdá, té taky. Zbrusu nové oční stíny. Růžové, jak jinak.
4. Lindě - pro tu už mám vyhlídnuté růžovo-bílé triko. (Ona s Carmel sou pro mě zhruba na stejný úrovni, takže abyste si nemysleli, že některý z nich nadržuju, nebo tak něco)
5. Martinovi -nejradši bych se na něj vysrala, ale co už… aspon mu koupim malé bezcenné autíčko.
6. Kuba, Honza - mám je na stejný příčce, bo sou to dvojčata. Kopim jim asik skejt, nebo něco podobného.
7. Aničce - té možná něco s hipies… (děsně jim fandí, ale TICHO!)
8. Margareth - či já vim co té… nějaký oblečení asi…
9. Joan - Svícen. O ten už si předem řekla.
10. Terce - boty z Adidasu - tež si o ně řekla. Jsou hezký, takový světle modrý.
11. Tomášovi - strejda, brácha od tatky, tomu nějaký Ferrari (samozřejmě hračkovní) toho vždycky potěší.
12. Ivana, Iveta - dvojčata, sestřenice, dcery od… No, Lopez má segru - Ditu, a to sou její dcery. Pro ty mám něco jako skákací míček, přívěšek na krk, a skřínku, kerou nikdo neotevře, v jednom.
13. Grepovi - (učitel na tělas) připadá vám zvláštní, že kupuju dárek i jemu? Mě ne, bo je hrozně moc fajn a už sme spolu prokecali dlouhý, nudný přestávky (občas) i na icq. Tomu koupim… hm… UŽ TO MÁM!!! NOVOU MYŠ!!! Stejnak řikal, že tu svoju starou, už má úplně poničenou, tak mu koupim novou.
14. Scitchové - Někdy je otravná, ale jinak fajn a moje třídní, navíc si chcu u ní vyžehlit ty plakáty a schody. Nejspíš ji koupim… hm… těžký…NOVEJ PLAKÁT! Tý jo, já sem dobrá…Nějakej, kterej je hrozný. Takže od Abby, jestli se ještě prodává.

To už je snad všechno… stejně mi bude trvat, než to všecko nakoupim. Starost, že na to nebudu mít prachy fakt nemam, jelikož mám svůj vlastní účet na kterým je přes 6 litrů a navíc fotr nám dává 2 litry každej rok. To je celkem slušnej obnos ne?

Ale co mi docela vrtalo hlavou, byl ten kluk, co mi dal tu básničku. Lépe řečeno, vrtalo mi hlavou, proč mě předtím chytil za ruku a zeptal se na tak dementní otázku, jestli jako bydlim v tom domě, ze kterého sem před minutou vyšla…Musela sem nad ním přemýšlet i zpáteční cestu na motorce, která se nezdála být až tak děsná, jak minule i přesto, že sme jely skoro ve tmě, skoro sme dostaly smyk , a skoro se nabouraly, (ono se není čemu divit, když byla mlha a téměř vánice. K tomu ta tma…) ale to všecko je jen skoro, takže to je v klidu. Nicméně je zázrak, že jsme to vůbec přežily, (čehož se hodlá týkat i můj pobyt na chatě) ještě že Lopez umí tak dobře řídit.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kterou povídku tu chcete nejčastěji?

Metal Barbie 10.7% (12)
Frajlové a frajerky 11.6% (13)
Magic SUPERSTAR (S) 15.2% (17)
Zamilovaný příběh 11.6% (13)
Drzá Elsie a balík průšvihů 12.5% (14)
Morisovi 11.6% (13)
Lucius a Já 13.4% (15)
Princezna v Bradavicich 13.4% (15)

Komentáře

1 wladka wladka | Web | 18. června 2009 v 11:25 | Reagovat

heh  haluz!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :-D

2 LeMoNeQ LeMoNeQ | Web | 18. června 2009 v 17:12 | Reagovat

Ahoj, ještě jsi mi neposlala výtvor do VGS, tak se ještě snaž to poslat, protože to je poslední kolo, tak ať ještě naženeš nějaký bodíky.   http://cool-blogiisek.blog.cz/0906/zadani-8-kola

3 Lee Lee | Web | 4. října 2009 v 3:33 | Reagovat

že prej vů'nového smradu:D:D:D:D :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama