Lucius a Já druhá kapča

13. srpna 2009 v 14:13 | Mu~he.he |  Lucius a Já
Vzbudilo mě až, jak se mnou někdo silně zatřásl.
"Co děláš vole!" zařvala sem na něho ospale a zívla.
"Máme vystupovat!" řekl nějakej kluk s černýma vlasama. "A neříkej mi vole, tež ti neřikam krávo." dodal.
"Tak hele, mladej, já si budu řikat co budu chtít a kdy ot budu chtít je ti to jasné?!" hvrčim na něho výhružně aby věděl, že se mnou at si nezahrává. šak stačí, že mě na nástpišti nasral ten hajzl, že má stejné vlasy ne?
Mladík se nadechl aby mi nejspíš něco odpoveděl, ale v tom ho zarazí Lucy a táhne mě z vlaku.
"Mhmmmm, já chci jenom spááát!" zívnu.
"Bezva, to můžeš v hradu." zafuněl Jack a vyšel. Mě Lucy táhne až ke dveříma přitom nadává.
"Proč ty si sakra tak těžká, nemůžeš zhubnout?" funěla a funěla.
"Ehm....nééé tam NÉÉÉÉ!!!" stačim vyjeknout a o sekundu později už prdelí přistávám v hnědé, velké bahnaté louži.
"A KURVA!" zanadávám si a snažim se vstát. Chvilku to zkouším bez pomoci, ale po pátém neuspěšném pokusu si říkám, že na to seru a volala o pomoc.
"Jacku, Lucy!!! POMOOOOOC!" hm.... smůla. Právě nastupují do loděk.
"Néééé! Nenechávejte mě tady!!!!!!!" ječim z poloprázdných skoro vyzdušněných plic, protože sem zadýchaná jak osel, jak se snažim z toho bláta zoufale dostata a zoufale mi to nejde!
Snažim se jít po kolenou co nejrychleji k lodkám. Ušoupu takhlenc nanejvýš dva metry a pak zas padám xichtem do bláta. Ani nemam sílu se zvednout, tak tak ležim.

"Sem rád, že nejsem jedinej zoufalec!" slyším za sebou hlas, tak vytáhnu hlavu z bahna a otočim se.
"No to já ted taky!" vypadá to, že ten kluk je na tom stejně jak já, takže nejsem nejhorší.
"Si prvák?"
"Jo, ty tež?"
"JAsně."
"Jak se ti to stalo?" ptám se ho překvapeně.
"Pozdě sem vyšel z vlaku, bo sem usnul a kámoši se na mě vyfklákli, tak sem zdrhal na lodky, jenže sem zakop a spadl do bláta. A tobě?"
"No mě kámoška tahala z vlaku a pak mě pustila do bláta a tež se na mě s Jackem vyflákli." přiznám trpce.
"S Jackem? Nejste vy náhodou ta trojka, co vykouzlila obřího pavouka a až potom jim došlo, že se jich bojí a zdrhali přes celej vágon?" rozchechtaně se usmál.
"Nebyli to tři exoti?" ptám se se zájmem.
"Jasně."
"Tak to budem my..." ten kluk se rozchechtal ani nevěděl jak a čemu.
"Ten řev se nedal přeslechnout, slyšel to celej vagon!" řekl, když se konečně po pěti stoletích v blátě dosmál.
"To je perfecto!" řekla sem ironicky.
"Hm, no to je. Jak se dostaneme z toho?" nahodil, a oba sme hodnou chvílu dumali, až sme přišli na...
"Myslim, že sme v řiti." ... velké hovno. Promluvil ten kluk.
"Já si to nemyslím, já to vím..." oba sme zoufale hleděli na bláto, jako bychom ho mohli zhypnotizovat, aby rychleji vyschlo. Mnohem rychleji.
"Sakra! mě se tu nechce trčet do prvních slunečních dní!" vztekám se a bušim do bláta, jak malej smrad, kterej chce hračku!!!
"No a co myslíš, že mě... ale počkej, dostal sem nápad..."
"Jaký?!" upírám na něho dychtivý pohled.
"Kdyby sme si lehli, možná bychom dosáhli na tamten strom!"
"HM... no nevim... ale lepší než nic, tak pojd na to!" rozhodla sem, tak sem si lehla před ním a on za mnou, protože jsem byla blíž stromu. Natahovala sem se ze všech sil, co mi zbyly, až sem se toho stomu nakonec chytila.
"Můžeš!" zasípala sem na toho kluka, aby se me chytil nohou, zatímco já se budu snažit se posouvat od bláta.

za nějaký ten čas...

"Konečně..." oddychuju si... KONEČNĚ sme se dostali na suchou trávu! Oh štástný lidu radujte se...
"Ale..." zamumlá ten kluk s očima přilepenýma na tmavé noční obloze z níchž vykukuje pár hvězd. Teda... doted vykukovalo.
"A sakra..." zamumlam taky, protože začíná pršet!!!!
"Oh NÉÉÉÉÉ!!!" zaječim a nehledě na to jak sem unavená se ženu do hradu protože za NIC NA SVĚTĚ!!! bY MĚ NIKDO nepřinutil tu hrůzu opakovat znova! Těsně v závěsu mam toho kluka.
"Jak se vlastně jmenuješ?" prám se ho děsně udýchaná v bezpečí hradu.
"Alejandro. A ty?"
"Sam. Ty si ze Španělska?"
"Sem."
"Hm...." jak smysluplný rozhovor!
"Hele, slyšíš to?" šeptam Alejovi, když dorazíme k nějakým vélekááánskýýým dveřím, za kterýma se ozývá parádní hluk.
"Jasně, ale co to asi tak může být?"
"Já myslím, že to je jídelna!" zašeptám mu zpátky. Alejo souhlasně přikývne.
"Tak dem!" zavelám a už držim kliku, když v tom mě Alejo zarazí.
"To tam chceš jít TAKHLE?" ukáže na mě. HM... skoro sem zapomněla na to bláto.
"No... né, ale co budem děláááÁÁÁÁÁÁÁÁT!" zaječim, protože nějaký krypl otevře dveře a já padám dovnitř. Jako na něho.
"Co je?" zvolá šokovaně. Po krátkém průzkumu zjištuju, že to je starý známý černovlásek.
"Proč si tak špinavá?" prohlíží si mě od hlavy až k patě a pak s hrůzou zjištujě, že je na tom podobně jak já...
"Ehm..." kvíknu nerozhodnou odpověd a sleduju stopy od bláta, které sme s Alejandrem vytvořili.
"Co se to tady děje?" vkročí tam nějaký starý dědek.
"NOm... em... víte... my sme přišli pozdě, protože sme se nemohli vyhrabat z bláta..." přiznávám.
"HM... no dobře. Jděte do koupelny, ty jsou vlevo rovně a pak doprava."
no tak jdem no...

Po nádherné vyživující koupely

"Co mám asi kutit?"
"Nenadávej!" ozývá se s vedlejší sprchy Alej. Nevim, jestli tu maj sprchy rozdělené na holky a kluky, no bo mi sme zapadli do první kerou sme uviděli a ani sme si nestačili (aspon já teda ne) kuknout na panáčka, nebo na nějaký znak.
"Ehm, jasně!" pronesu a zuřivě se pokouším dostat z osušky, do kere sem se děsně zamotala.
"Jííí! Do....NĚČEHO!!!" zařvala sem na celou sprchu, bo sem PROHRÁLA boj s osušokou, zakopla a spadla sem na studenou kachličkovanou bílou podlahu.
"Není ti nic?" houkl na mě Alejandro.
"Ale NIIC! Teda až na to, že ležim zamotaná v osušce na zemi a nemam žádné čisté hadry je úplně v pohodě..." řikám s vééélkoooou dávkou ironie.
"No, já taky nemam oblečení!" To je mi novinka!
"Takže ted si musíme hlásnout o to, kdo půjde v ručníku pro kufry!"zubatě sem se usmála jako to dělám vždycky, když mam průšvih.
"TY!" vykřikli sme oba najednou.
"No, tohle, bude složitý..." říkám suše.

mezitím ve velké síni u Nebelvírského stolu

"Kde je?" ptá se vystrašeně Lucy.
"Já nevím! Kdybych to věděl, tak sem štěstím bez sebe!" pění Jack.
"Ty, Siri, neviděl si ji náhodou?" ptá se Lucy
"No....nejsem si úplně jistý, jestli to byla ona, kdo na mě spadl a zablátil mě od bahna." zavrčel naštvaně Black.
"Od BAHNA?" vykvikli Jack a Lucy společně a se zadívali na sebe a pak na Blacka, co to žvatlá.
"Nooo!" protáhl Black obličej. "Byla s nějakým klukem."
"S KLUKEM?!" zase vyděšeně vykvikli, zděšeně se na sebe podívali a běželi do sprch. NO, oni spíš letěli...
A co já? Ptáte se co JÁ? Ehm... tak moje situace se nezměnila.

"Víš co, pudem oba." rozhodl právě Alejandro a mě asi nezbyde nic jiného, než souhlasit, že se oba vyplížme do pokojů.
A tak sme šli. Nápadní jak tresky na poušti, v ručníkách sme se plížili a dělali co největší kroky a co nejmenší hluk.

po půl hodině neúnavného plížení...

"Ehm... řekl bych, že sme..."
"Co!" upřela sem na něho zděšený pohled. Prosím, že sme se neztratili, prosím, že sme se neztratili, prosím, že sme se neztratili!
"... se ztratily." Grrr....
"Alejadro! Říkal si, že víš, jakým směrem máš jít, protože tady studuje tvůj starší bratr, který ti dal podrobný popis!" zavrčela sem na něho STRAŠNĚ, ale opravu STRAŠNĚ NAKVAŠENÁ!
"No... asi sem si to nák spletl..." špitl skoro neslyšně. Ale né neslyšně pro mě, která od něho stojím sotva dva centimentry.
"ALEJANDRO!" zařvu na celej hrad mohutným hlasem a chystám se ho uškrtit.
"Jééé!" vypísknu, protože když sem se přestala soustředit na přidržování osušky, tak ta normálně spadla. Honem sem si jí zase navlíkla, ale Alejandro měl stejně možnosti zahlídnout mě na mikro sekunda, jak stojím v hradě na Evu....
"Wau!" pronesl obdivně. Kopla sem ho za tu drzost do mezi.
"Jáááuuuu!" zavyl na měsíc. Spokojeně sem se ušklíbla.
"To ti nedaruju!" zavrčí vztekle a taky se mě snaží kopnout. Já ovšem útok odrážím svou druhou nohou. Ale jeho ruka taky nelení a snaží se mě trefit. Já sem mazaná nedám se jen tak! No a tak se začínáme prát akorát v bílých osuškách s nazelenalým nádechem, zoufale ztraceni uprostřed hradu...

Po pár minutách boje...

"Ehm....asi... bysme... toho... měli.... nechat.... uFFF!" navrhne Alej, když oba v předklonu, sotva chytáme dech.
"Myslíš?" nadhodim jízlivě.
"Uffff jo!"
"Tak teda JO!" konečně se narvonám, osušku pevně přidrženou. Už nehodlam nic riskovat!

"Tak tady jste! Hledáme vás nejmín půl hodiny po hradě!" volá Lucy a oba k nám přibíhají.
"U MERLINA!" vykříkla Lucy.
"Ehm... co je?" podívali sme se na ní s Alejem a Jackem, jako na blbce. Nebo možná ani né jenom jako.
"Ty... ty... ty máš..." ukazovala na mě.
"EHm, no jo.Sem v ručníku, bo sem nemohla najít hadry a..." vyprávim kapku uražená.
"NÉ! Ty máš... CHLUPATÉ NOHY!"
"CO?!" vytřeštim oči a dívám se na svoje nohy.
"ÁÁÁÁ SEM CHLUPATÁ ZRŮDÁ!!!!" panikařím. Podívám se na Jacka a na Aleje co si o tom myslí, ale ti se začínají nebezpečně dusit smíchy.
"Co je na to SMĚŠNÉHO?!" zařvu a tyčím se nad nimi jako nebezpečný blesk...

po chvíli, kdy se konečně dosmějí a Jack si utírá slzy smíchu, řiká...

"Promin Sam, ale ty si vypadala tak... smešně!" vykvikne a zas se řehtá.
"Pojd, Sam! S těma neandrtáslkýma hovadama, si nebudem kazit náladu!" ohrne Lucy pohrdavě nos a popadá mě za ruku a táhne mě pryč. Za náma ještě slyším.
"My, že sme neandrtálský hovada! JÍÍÍÍCHACHACHACHA!" tý jo, Jack teda umí být vtipný! A taky má strašně ale STRAŠNĚ, nakažlivej smích!
"Chichichichichi!"
"Co je Sam? Snad se, nesměješ?!" udiveně a pohoršeně se na mě dívá.
"muCHECH! Jistěže nééé!" vychechtnu, ale koutky neposedné huby mi stejné pocukávají.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kterou povídku tu chcete nejčastěji?

Metal Barbie 10.7% (12)
Frajlové a frajerky 11.6% (13)
Magic SUPERSTAR (S) 15.2% (17)
Zamilovaný příběh 11.6% (13)
Drzá Elsie a balík průšvihů 12.5% (14)
Morisovi 11.6% (13)
Lucius a Já 13.4% (15)
Princezna v Bradavicich 13.4% (15)

Komentáře

1 terk♥♥sbÉNKO♥ terk♥♥sbÉNKO♥ | Web | 13. srpna 2009 v 21:28 | Reagovat

Ahojík..
jakpak se máš ?
těšíš se do školy ?
tak já jdu tak pp
PS : oBíHám SBéNka

Stašně moc kují za komentíky

2 Janka Janka | Web | 14. srpna 2009 v 10:37 | Reagovat

Soutěž o nej povídku 2. kolo
http://saradracova.blog.cz/0908/soutez-o-nej-povidku-2-kolo

3 Šílenej Šílenej | Web | 16. srpna 2009 v 14:50 | Reagovat

neandrtálcům zdar a nazdar... bylo to good 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama