Drzá Elsie kapitola 5

6. září 2009 v 22:42 | Mu~he.he |  Poezie a povídky
Po nudných, skoro nekonečných nákupech, kdy jsme měli možnost dosyta si užít krbu, (to je ironie a jelikož nám selhal komín a nikdo se samozřejmě nenamáhá jít ho vyčistit, celý dva dny jsme tam mrzli… Opravdu lákavá představa co?) jsme se konečně sebrali a jeli KONEČNĚ (!) domů. Abyste tomu správně rozuměli, tak hele, nemám nic proti chození ve svetru, případně být ještě zabalená v dece. Jenže když posloucháte od rána do večera nářky debilních sester, že si nemůžou udělat manikúru, že se jim z té zimy, nakonec vysuší vlasy a k tomu ještě zkroutí a k tomu, že tam není kabelovka, takže se nemůžou čumět na přímý přenos MTV, kde dávají rozhovor se slavnou hudební skupinou Jonas Brother, věřte mi, že byste to nepřežili. Stejně mi to neleze na mozek. Jak vůbec někdo může považovat za tragické, že si nevzal růžový tílko do místnosti, kde je totální kosa? Tohle to ani trochu nehraničí s demencí. To je přímo demence sama nejvyššího stupně. Carmel s Lindou, by měly dostat zápis to Guneissovi knihy rekordů v největším fiflenáctví na střední polokouli…
"Debil, magor dement…" vypočítávala jsem na prstech a dumala, který sprostý slova znám.
Psala jsem si právě s kámoškou na icq a ona vymyslela tu pitomou, ale zábavnou hru: "Vymyslíš víc sprostých slov než já?" a já se akorát snažila jí trumfnout. Už jsme jich měly 27. Slušný výkon ne?
"Přišla ti zpráva, KOKOTEEE!"
"Kokot? No jasně!" vypískla jsem a už jsem to psala Kari.
"Co to bylo?" odfrkla si pohrdavě Linda. Hodila sem po ní otrávenej pohled typu "Nečum a vypadni!" a věnovala se dál ickování.
Jo… už jste někdy slyšeli o tom, že barbíny nemůžou vystát sprostý slova, protože to špatně ovlivňuje jejich dokonalou osobnost, když se snaží chovat jako slušné dámy? Tak to je přesně ono.
Jukla jsem se po mobilu, jestli mi nepřišla zpráva od někoho tak důležitýho, že by to nemohlo pár minut počkat. Po zkontrolování displeje jsem zjistila, že mohlo. Beztak zase Terka píše, jestli nejdu ven. (Neměla jsem náladu. Po promrzlým víkendu jsem netoužila po ničem jiným, než je teplá vana, nebo funkční topení.) Nebo to je pořád naštvaná Jana...
"Nananananam" Safryš, kdo zas otravuje! Zaklela sem naštvaně, jak sem uslyšela, že mi někdo volá.
Otráveně jsem to zvedla.
"Halo?"
"Čau Elsie, jdeš ven?" zazněl mi v uchu nadšený hlas Joan.
"Hele, Joan… moc mě to mrzí, ale já ted nemůžu… mhm… musím mamce pomáhat s úklidem." Vymýšlela jsem si, jako o život.
"A nemůžeš se z toho nějak vymluvit?" zkoušela to ještě. Hm… ale sem to já jsem fakt mrcha že? Joan je zklamaná a já si klidně zůstanu doma a…
"Mrcha! Je mrcha sprostý slovo?"
"Hm…asi jo, proč?"
"Né jen tak. Tak ahoj!" zavěsila sem a honem to písala Karin.
Ještě jednou jsem se zkoumavě čumla na displej a zjistila, že mi zpráva přišla od Grepa. Sakra co mi může chtít?
"Máš velkej průšvih. Bud na něj připravená. Čau zítra ve škole. GREP."
A sakra, tohle bude hodně zlý…

"Do prdele, Grepoun jeden! Napíše mi, že mám děsnej průser a potom chce, abych přišla do školy? To si snad dělá srandu!" nadávala sem, když jsme procházely parkem.
"Ty by si stejnak do školy ale musela. A takhle se aspoň můžeš psychicky připravit na ten průser."
"Kdyby mi aspoň řekl JAKÝ průšvih! Sakra, vždyť sem nic neudělala!"
"Mhm…mám to spočítat? Tak ok." Nečekala na souhlas a počítala. "1, pokreslila si našemu učiteli s výtvarky záda…"
"Jo, ale to bylo proto, že řekl: Vykreslete pozadí! No, může být pak rád, že sem mu nepokreslila tou fixou i prdel, když to takhle debilně řekne!" hájila jsem se. Ale Joan pokračovala v obviňování.
"2, přinesla sis do školy hokejovou pálku a míček a zkoušela si výdrž okna a dělala sis z něho branku."
"No jo, se musí zkusit tvrdost… aby pak člověk věděl, co ho rozbije ne? A stejnak se nerozbilo tak co." Hrála sem uraženou.
"3, to okno se nakonec rozbilo, když si tam kopla balon při fotbale s klukama."
"Se stane, není přece žádná tragedie!"
"4, tragédie ale byla, když tam přišla učitelka na praxi, tys jí začala vysvětlovat, že to není tvoje vina, ale toho, kdo ten míč vychoval. A že přece není tvoje povinnost převychovávat míč. A nakonec jak omdlela ses začala strašně smát."
"Však to taky bylo k smíchu!"
"No a to samozřejmě nepočítám ty minulej rok. Jo za tohle to všecko si ještě nebyla trestána."
"Hm no jo, sklapni." Kurva co s ní je! Změnila se v armádu spásy nebo co? Radši sem se s ní rozloučila a zdrhala dom. Nemám náladu na nějaké poučování. Jestli se z ní stala slušnačka, takvolam okamžit holkám, že ji musíme převychovat. No snad to půjde, jestli se už konečně vrátí Margi. A jestli se nevrátí hned v pondělí, tak za ní zajdu a zabiju ji holýma rukama, bo...
"Pardon?"
"Eh?" hm... uprostřed svýho vražednýho plánování sem se kapku zamyslela - no tak kapku víc - a nevšimla si grepa, kerý ke mě pozvolna mířil. Noa on si mě taky nevšiml, jelikož jsme do sebe narazili.
"Ém... sorač..." odpověděla sem, jak sem se konečně vzpamatovala.
"V poho." kývl. Už jsem chtěli každý pokračovat svou cestou, než jsem si uvědomila tu smsku. Okamžitě sjem ho zastavila, bo už si pomalu ale jsitě vykračoval směr - neznámý.
"Tak moment! Co to mělo být za smsku?" zamračila sem se na něj.
"Varování." odpověděl prostě.
"Dost nepřesný!" podotkla jsem. Bylo na něm vidět, že přemáhá výbuch smíchu, což mě ještě víc dopálilo.
"CO JE TADY K SMÍCHU" zavřískla jsem na celou ulici. Pár lidí se po nás zvědavě otočilo a kěteří si tukali na čelo. Já viom, jsem hrozná, ale když já si nemůžu pomoct. Neumím vůbec klidniot svoje city. Když řvát tak ŘVU! Když se chci smát, tak se SMĚJU! A tak dále, nebudem to rozebírta, to by bylo ještě na dlouho.
Podíval se na mě JAK na magora. JAK! TO musim zdůraznit. Neznám nikoho, kdo by se na mě díval JAK na magora. Protože já JSEM magor. No... ale tím bych se asi chlubit neměla...
"Elsie, uklidni se. Nemyslel jsem to zle." on si mě udobřuje! Nemůžu uvěřit tomu, že si mě udobřuje grep! No týjo, tak to tadyk ještě nebylo! Byla jsem tak vykolejená, že jsem byla schopná na něho jenom čumět a pak se bláznivě rozesmát.
"Ehm Elise... jsi tam?" zaklepal mi na hlavu. NESKUTEČNĚ to bolelo. To si ani nedokážete představit JAK HODNĚ!!!
"AU!" zavřískla jsem, znovu. Už bych s tím vřískáním mohla přestat že? Nakonec se semnuo ještě grep přestane bavit a pak tu NÁDHENOU myš, kterou jsem už koupila, budu mít k ničemu.
(já sem si totiž koupila ještě jednu pro sebe, protože se mi tak líbila!)
"Neřvi furt!" okřil mě jak malýrho smrada. Podívala jsem se na něj velice ublíženě. Ale na něj toto neplatí.
"No dobře, přejdu rovnou k věci. JAKÝ mám teda problém?"
"No, to je to... já to nevím!" pokrčil rameny. No to si ze mě dělá prdel!
"Si ze mě děláš..." chtěla jsem to dokončit, ale on mi nevybíravě vtrhl do věty.
"Ne, nedělám. Budeš muset počkat na zítřek." řekl nekompromisně.
"AŽ na zítřek?? A sakra..." jsem zoufalá! Co zoufalá! EXTRA zoufalá! O sekundu později jsem se ale vzpamatovala a naštvaně jsem ho chytla pod krkem.
"Tak ty mi napíšeš, že mam velkej průser a pak čekáš, že půjdu do školy? To mě máš jako za blázna?" ehm... ta psolední věta byla omyl.
"Neodpovídej!" řekla sjem rychle a pustila ho. Rozřehtal se jak dement. Stála sjem znuděně na chodníku, dvě ulice od mého domu a tři od grepova. (to sem si stačila za ty staletí nudy spočítat)
"Chachacha!" smích nebral konce. Myslela jsem že umřu, nebo zapustím kořeny!!!!
Ale nakonec i ty nejsměšnější chvílky přejdou.
"Jo. Tobě totiž mamka nedovolí zůstat doma!" sakra, proč maji šici moji matku tak přečtenou? njedřív Joan ted grep... u Joan bych to aji chápala, ale grep? Hm... že by s ní něco měl? Co já vím, dospělí jsou nevyzpytatelní xD
"No... sakra..." uznala jsem svou prohru a neštěstně svěsila ruce podél těla a nahrbila se jako člověk pravěký.
"Ale no tak, zas TAK strašný to nebude..." klidnil mě.
"U mě je průšvih VŽDYCKY strašný." nenechala jsem se přesvědčit. Taky JAK že? To mi ani neměl řikat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 alexeja alexeja | Web | 7. září 2009 v 15:16 | Reagovat

U mě taky :D Moje průšvihy-rovná se-ředitelna :D Jinak kdy bude Princezna??

2 Christienka Christienka | Web | 7. září 2009 v 21:47 | Reagovat

prý na neurčito,jsem ráda,že jsi tu :-)

3 Christienka Christienka | Web | 8. září 2009 v 18:40 | Reagovat

jasně to je pravda
  :-)
a nový vzhled-skvělé barvičky

4 wladka wladka | 9. září 2009 v 8:26 | Reagovat

wau...skvela kapitola
ale ten lay nema chybu je hrozne chutnucky ze z neho nemozem......tie lienky su tak krasne 8-)

5 terk♥♥sbÉNKO♥ terk♥♥sbÉNKO♥ | Web | 9. září 2009 v 13:40 | Reagovat

krásnej desing .. oobihám

6 wladka wladka | 10. září 2009 v 22:19 | Reagovat

lienkato su berusky......to co mas v zahlaviii

7 ♥skyte.terezz♥SBénko♥ ♥skyte.terezz♥SBénko♥ | Web | 11. září 2009 v 19:28 | Reagovat

AHoj SBénko na mÉm blogu je ZÁPIS SÉBENEK http://coll-obleceni.blog.cz/0909/zapis-sbenek#pridat-komentar

ZAPIŠ SE!protože na muj blog chodí jen 3 SBénenka z 20 ! ZAPIŠ SE

8 Christienka Christienka | Web | 12. září 2009 v 17:34 | Reagovat

zatím přemýšlím a spisuju ji,doufám,že zítra bude,ale na stoprocent to nevím

9 Christienka Christienka | Web | 13. září 2009 v 9:27 | Reagovat

chtěla jsem trošku čtenáře napnout,pokráčko zatím rozepisuju,možná,že ho dopíšu dneska

10 Lee Lee | Web | 4. října 2009 v 3:45 | Reagovat

rychlééé..xDD dalšíííí:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama