Srpen 2010

School xD :D

27. srpna 2010 v 13:21 | Mu~he.he |  Na vypsání...
No... tak za chvilku tu máme školu no... xD :D :-)

A děsně mě bolí levé oko. Asi to je z chlastu. Letošní prázdniny mě zabíjí xD

Jsem se vrátila z přehrady z Těrlicka a jedu an brigošu z táborem a jako moc se mi nechce no xD Radši bych byla na přehradě a chlastala pivo a víno s bandou a s Ivuš alias delfínem bych se bavila o ježkách a delfínech a sovách a s Lubou bych chlastala new magisrt, i když mi moc nechutná... xD :D

Ale na té brigádě... Tam není ani tak dobrá banda... mno možná to je tím, že ej znám 14 dnů všehovšudy xd a některé ani to ne... Hm no snad to tam přežiju, držte mi palce, pak zas jedu na přehradu chlastat a bavit se o delfínech a ježkách xD Ale kluci sice řikali, že tam vemou basu piv, ale pro 16 lidí jedna basa... to je bída todle xD

Mno... ten článek moc smyslu nedává no... Ale asi to je tím, že sem děěěsně unavená. Sem usnula o půl čtvrté a vstávala v devět... příští týden ve škole to asi nedam xD snad nezaspím aspon první den, bo se fakt těšim. Zas ta fajn banda ve škole ... :-) smání se učitelům XD "škoda" že jedna naše "obět" "utekla" ze školy xD Se nebudeme mít čemu smát... :'-( i když... jak to znám, tak se zase najde další hybrid, my si vždycky někoho najdem xD :D

A těším se na plyvací hru :D a skoro-věčně-zkalenou Verču, zamilovanou-nechápavou- Verču, i na blond Anču, i na "chytrýho" Dé xD i na Zelenou Pastelku alias žloudka, gothic pohodovou Týnu i na blond tým, i na tarja tým.... Jo, my máme šupa třídu :D

Tak báááj lidi, pokusím se to přežít a napsat nějaký článek přes rok a  Chris:  jasně, že si tě přidám, ale ažv září :-)

Muhééé :D

Jako Tanec - 1. Anglie? NIKDY!!!!

3. srpna 2010 v 11:51 | Mu~he.he
Jack stál na okení římse a díval se, jak padají hvězdy. MOMENT! Ne, nebyly to hvězdy. Byl to fosforující prášek, který mu ze střechy velkého dvoupatrového domu házel jeho bratr - dvojče. Malý Andy je chytal a rozjařeně se smál. I ve tmě Amerického venkova se dalo poznat, že mu radostí svítí oči. Takto si tito kluci hráli, než fosforující smítka dopadla jejich rodičům na okno a tichou nocí se roznesl pronikavý ječák jejich matky. 

"ANDREWE, JACKU, OKAMŽITĚ TOHO NECHTE!" Roštáci sice slezli ze střechy a z
římsy, ale neplechu kuli dále.

***

O několik let později…

Ti samí kluci stáli v chodbě kouzelnické školy Palace Dance před kabinetem učitelky Gociachové.
"Jacku, myslíš na to samé na co já?"zeptal se Andy svého o pár minut staršího bratra spikleneckým hlasem.
"To si piš!" Přikývl Jack a oba se vydali do kabinetu, ze kterého byl jen o chvilku později slyšet velmi hlasitý řev, první však šplouchnutí vody.
"ANDREWE A JACKU CRACKSOVI!"
Oba kluci se vyřítili z kabinetu s hlasitým smíchem. V bezpečí své tajné skříše si nadšeně plácli.
"To bylo super, Andy!" Vydal ze sebe udýchaně Jack.
Andy pak vysekl poklonu jak má být.
"Dík, snažím se!" Zaculil se radostně.


***


"Jak si to představujete?" Ječela paní Underwoodová po svých nevlastních synech.
"Ale no tak, mami, nešil tak! Byl to jenom žertík!" Snažil se Andy zachránit situaci svojí klasickou ležérností. Tentokrát
to však jejich matku ještě více popudilo.
"Žertík, který vás stál vyhazov ze školy! Z nejlepší taneční školy na celé polokouli! V celé USA, celé Jižní i Severní Americe!" Běsnila.
"Víte, co to znamená?" Nebezpečně přivřela oči. Oba kluci znejistili. Takhle se mamka tvářila vždy, když chystala něco pro ně vůbec ne přijemnéhlo.
"Už toho mám dost. Deset žertíků na každé škole a konec. Je zázrak, že vás přijali na Palace Dance School přestože věděli, kolika školami jste si už prošli. Kdyby jste neměli takové nadání na tanec, nemáte nejmenší šanci! Ale s tím je konec. Na další taneční školu v USA, ani v Americe vás hlásit už nehodlám."
"Cože? Chceš zahodit náš jedinečný talent a přihlásit nás na školu bez dance? Děláš si legraci?" Zkusil to Jack.
"Vůbec ne, Jacku. Právě naopak. Myslím to stoprocentně vážně a navíc se budeme stěhovat. Budete chodit do nejlepší kouzelnické školy. Do Bradavic."
"Ale… Ale to nejde!
To je v Anglii a Anglie je přes oceán a…. Angláni…. Nudní, šedí, angláni. Fůůůj…" zamával si před nosem Andy, jakoby něco příšerně smrdělo.
"Jo, mami. Víš jaký to pro nás bude utrpení? Nudu nesnášíme a z Angličanů přímo vyzařuje…" zatřásl se Jack. "Navíc… co kámoši?"
"Nejspíš jste přehlídli takový malicherný detail…" začala paní Underwoodová naprosto ignorujíc Jackův dotaz.
"Jaký?" Zeptali se oba naráz.
"Že jsem z Anglie!" Křikla jejich matka tak hlasitě, že málem ohluchli a hlasitě vyhráčela z kuchyně.
Jack se podrbal na hlavě. "Tak to tak vypadá, brácho, že jsme v pěkný kaši…"
"Neházej flintu do žita, vše se může obrátit!" rozcuchal si vlasy stále sebejistý Andrew.


Avšak… neobrátilo.
"Jak nám to mohli udělat?" Naříkal Andy stojíc schlíple v krbu jejich nového domu.
"Divný, co…" Broukl sklesle sedící Jack s hlavou podepřenou o levou ruku.
A stál by tam zřejmě dost dlouho, kdyby na něm nepřistála jejich nová opatrovatelka. Dostatečně šílená teta Angie.
"Jé, promin, musím tu
zabudovat hlasatel, který by mě upozornoval, jeslti je krb připraven na přístání a dokonale prázdný. Jsem vaše teta Angela a odted tu se mnou budete sdílet jeden barák! Skvělý, co?" Nadšeně si je změřila pohledem. "Jistě, já vím, vypadáte nadšeně," řekla při pohledu na jejich významně zvednuté jedno obočí. Jejich pohled přímo říkal: "Vrat se zpátky do blázince a neprud!"
Angie se tím ale nenechala vytočit a s chutí je provedla po celém domě a na konec jim ukázala jejich společný, dostatečně velký pokoj.

***

"Debilní rodiče! Jsou tu jen od toho, aby ničili život, na nic jinýho tu nejsou! Tváří se jak tě maj rádi a jak jim na nás záleží a pak.... BUM! Jeden průšvih a sme v Anglii! Chápeš, co to znamená? Anglii! A-n-g-l-i-i ! V zemi nekonečné nudy, šedého života a bez tance. Bud se tady zblázníme, nebo se taky staneme šedými nudnými stvořeními jen tak jdoucími po světě, co už dávno propadli nudnému a stále se opakujícímu koloběhu… NÉÉÉÉ!!!" Panikařil, ječel a pobíhal po pokoji jako splašený - jako klasický Andy, zatímco jeho bratr se houpal v houpacím křesle pro starý babičky a koukal do stropu.
"Je to na pytel…" konstatoval Jack.
"Jen na pytel? Jen?! Musíme něco udělat, brácho, jinak se tu zblázníme!" Panikařil stále Andy.
"No… tak třeba… co takhle bomby? Zničíme celou Anglii a bude klid!" Stačil mu jediný pohled na levé Jackvoo zvednuté obočí, aby se jeho nadšený výraz změnil zpátky na zadumaný.
"Nebo.. vydírání! Prostě řeknem rodičům, že nás unesli a -"
"A nic. Je to pitomost," zavrhl to razantně Jack.
"No tak něco vymysli ty, když si tak chytrej!" Vztekal se Andy.
"Ale já jsem přece neřekl, že -" prskal Jack a nejspíš by došlo k další super hádce v super hádek těhle dvojčat, které byly proslulé ve všech jejich bývalých školách, kdyby nepřišla teda Ang.
"Jdeme nakupovat věci do školy, připravte se!" A odešla.
"Hahá! Jestli si ta bláznivka myslí, že půjdu ven do těch zašedlých ulic k těm zašedlým lidem, tak to se teda parádně spletla, nemínim umřít nudou hned první den, co jsem tady," prohlásil Andy.
"Ty snad jdeš?" Vykulil oči nevěřícností na svého bratr, který si pomalu bral volnou mikču přehozenou přes operadlo houpací židle, na níž doted seděl.
"Víš, brácha, měl by ses smířit s tím, že jsme tady, a že tu budem nejméně rok, protož dřív nás nevyhodí. To bysme museli podpálit školu a to je dost šílený aj na nás, navíc by mamka vyletěla z kůže a rozdrápala nás na kousky, takže radši ne…" zatřásl se Jack po té odporné představě. "Hele ani mě se nelíbí, že tu musíme trčet, ale prostě to tak je a já nemínim být celej měsíc zavřený doma. To bych umřel nudou spíš. Přece jsme Cracksovi! Známí vtipálci a zahnánci nudy, nebo snad ne?"
Vrhl na andyho významný pohled. Ten konečně ožil a výskl: "No jasně! Však my ještě ukážeme Anglii zač je toho loket. Obrátíme ji i Bradavice vzhlru nohama, těšte se!" Plácli si do dlaní a seběhli schody z pokoje do kuchyně s krbem.



Taková pitomost, co jsem vymyslela... Možná se to bude líbit, bude i druhý díl a pak... se uvidí.